Dobrá a krásná architektura nemusí hýřit drahými materiály, a přitom může být hodnotná. K ní bezesporu patří stavba, kterou její autoři létající inženýři Tomáš Havlíček, Pavel Magnusek a Martin Hloch přezdívají ŠUPINÁČ. Většina lidí by ji určitě přehlédla.

Ne proto, že je nezajímavá, ale proto, že je ukryta na periférii centra Ostravy mezi oprýskanými domy v hloubi městského bloku. Jde o znovuzrození staré průmyslové budovy, tolik typické pro bývalé ocelové srdce republiky. Vznik zázemí firmy Hloch koupelny je dalším krokem  postupném obnovování zdevastovaného průmyslového areálu. Dříve zde byl sklad stavebnin.

„Pro investora mohlo být jednodušší starý objekt zbourat a postavit nový. Naštěstí to neudělal. Vydal se cestou citlivé přestavby, která z původních prvků doplněných současným sebevědomým výrazem vytvořila jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru. Dům má svébytnou duši,“ říká architekt Radim Václavík ze Stavebně projektové kanceláře Atos-6. Zdánlivě je vše jednoduché. Tvar zůstal původní. Ale už samotné využití obkladových desek vytváří jemné grafické prvky opírající se o efektní a barevné střídání světla a stínu.

„Fasáda jakoby si s divákem hraje na schovávanou. To pochopíte bezprostředně po vkročení do interiéru. Vše je jedinečné, rafinovaně prostorné. Není to jediná rekonverze v Ostravě, kterou znám. Svou kvalitou však vyčuhuje nejen z ostravských měřítek. Dávám jí zlatou medaili! Není totiž třeba bát se navazovat na historii a stydět se za levné materiály. Dobrý architekt z těchto ingrediencí dokáže namíchat evropskou kvalitu. Šupináč je důkazem, že stavění je radost a improvizace je dovolena,“ dodává R. Václavík.

Související články:

• Nenalezeny žádné související články